Jelikož jsme se v jednom z našich předešlých příspěvků zmínili o faktu, že Gruzie zaznamenala jako jedna z mála zemí v době ekonomické krize nárůst, hodláme se k tomuto tématu nyní vrátit.
Jako zahájení naší analýzy si stanovujeme 2. polovinu 90. let. Počátečním bodem nám poslouží 1. prosinec roku 1994, den kdy gruzínská vláda spustila ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) tzv. stabilizační program. Ten měl trvat dvanáct měsíců, během nichž mělo dojít k snížení inflace pod jedno procento, normalizaci vztahů Gruzie s jejími věřiteli apod. Svou trochou do mlýna znovu se rozjíždějící ekonomiky po sérii neúspěchů v 1. polovině 90. let přispěla i Světová banka. Hospodářská činnost byla v tomto období silně narušena v důsledku rozpadu SSSR a HDP výrazně klesl. K návratu zpět měla přispět právě pomoc MMF a Světové banky.
Zemědělství se spolu s těžbou a strojírenstvím stalo hlavními odvětvími gruzínské ekonomiky. Inflace se snížila a HDP rostl. Hospodářské podpory se dostalo také výstavbě ropovodu BTC (Baku-Tbilisi-Ceyhan), což vedlo ke zvýšení pracovních příležitostí zejména na venkově.
Od roku 2003 se tržby v zemi zvýšily téměř čtyřikrát. V roce 2006 zaznamenala Gruzie růst HDP téměř o 10%. V roce 2007 pak vzrostlo o 12%.
Následující graf zobrazuje vývoj HDP v Gruzii za období 1995 – 2016, kde je načrtnut i předběžný odhad vývoje HDP do roku 2016. Z grafu lze vyčíst, že od roku 1995 se opravdu HDP vyšplhalo až 4-násobně a to z necelých 6,5 Bn US dolarů na 24 mld. US dolarů.
Vlivem vysoké inflace a zvýšením obchodního deficitu se může ekonomika Gruzie potýkat s riskantní situací. Země potřebuje pracovat na zefektivnění těžby nerostných surovin, podpoře nových staveb a bankovním sektoru. Gruzie dováží značnou část svých energetických zdrojů. To se však má změnit výstavbou hydroelektráren, na které se chce podílet hlavně Česká republika. České firmy by měly provádět rekonstrukci a zlepšit stav hydroelektráren. Dále by se české firmy chtěly zapojit i do jiných oblastí obchodu, zejména by chtěly proniknout na trh s těžbou nerostných surovin a rozvojem dopravy. V Tbilisi hodlají české firmy zmodernizovat městskou hromadnou dopravu. Toto potvrdil i sám premiér Nečas při pondělní schůzce s gruzínským premiérem Nikou Gilaurim.
Jelikož je vnitřní trh Gruzie slabý, je tedy závislý na vnějším trhu, respektive na zahraniční poptávce. Donedávna bylo hlavním odbytištěm gruzínských výrobků Rusko, ovšem po incidentu s dovozem vína a dalšího zboží do Ruska se hlavním odbytištěm stalo Turecko.
Jelikož je polovina obyvatel postižena chudobou, dochází k migraci obyvatel mimo Gruzii, kde hledají lepší podmínky pro život. Pro určení zaměstnanosti je to rovněž problém, protože se přesně nedá odhadnout, kolik obyvatel je ekonomicky aktivních a kolik ne. Dochází k nelegální práci, nebo se spíše každý snaží pracovat na sebe.
Pokud bychom měli zhodnotit tradiční hospodářské oblasti jako jsou průmysl, zemědělství, doprava a služby, tak celé hospodářství je poznamenané rozpadem sovětského svazu. Mnoho podniků zkrachovalo a došlo k úpadku. K rozvoji dochází v posledních letech v některých oblastech pomalu, v některých rychle. Například doprava, která je velice nutná pro kontakt západu a východu, se v posledních dvou letech rozvíjí. Dochází k modernizaci převážně hlavních tepen, rovněž příliv investorů přispívá k růstu ekonomiky a také zamezení korupce na hranicích umožňuje efektivnější tranzit do země a ven. Již zmíněné zemědělství se také podílí velkou měrou na růstu ekonomiky, nebo lépe na obživě obyvatel, neboť v tomto sektoru pracuje až 40% obyvatelstva. Pro obyvatele Gruzie znamená zemědělství zdroj obživy. Na jeho rozvoji by se měli všichni aktivně podílet, měli by mezi sebou komunikovat, ovšem vlivem předešlých let a hlavně historických událostí (kolektivizace v SSSR) k tomu stále nějak nedochází. Zapojením se do větších subjektů by došlo ke zefektivnění zemědělství. Proto je spolupráce velice nutná.
Další vývoj v oblasti ekonomiky bude záviset zejména na plnění programu Saakašviliho, který se v něm zavazuje na liberalizaci ekonomiky a dále na vztazích s okolními státy, hlavně tedy Ruskem a EU.
Zdroje :
Wellisz Stanislaw, Georgia : A Brief Survey Of Macroeconomic Problems and Policies, CASE-Center for Social and Economic Research, 1996
Papava Vladimer, Georgia’s Macroeconomic Situation Before and After the Rose Revolution, 2005
Economy watch, Georgia Economy (the Country of Georgia, Formerly in the Soviet Union/ CIS) (2011-11-30), dostupné z: http://www.economywatch.com/world_economy/georgia/
Parlamentní listy, Premiér Nečas: Gruzie láká české investory (2011-11-30), dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/215374.aspx
Ru.cz, Gruzie (2011-11-30), dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/info/104000000000/gruzie/zeme/
Člověk v tísni, Programy ekonomické podpory v Gruzii (2011-11-30), dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=287
Economy watt, Georgia Economic Statistics and Indicators (2011-11-30), dostupné z: http://www.economywatch.com/economic-statistics/country/Georgia/
MZV ČR, Gruzie – ekonomika, (2011-11-30), dostupné z:
Analýza OK, opravte si jen drobnosti. Např. Bn USD zjevně znamenají billions USD, což česky značí mld. USD. HDP také nemohlo vzrůst na 12 %, ale o 12 %. A vzhledem k jisté nadčasovosti této analýzy je konstatování, že ke schůzce premiérů došlo toto pondělí, poněkud zmatečná..
OdpovědětVymazat