Ekonomický vývoj Gruzie od 2.poloviny 90. let

   Jelikož jsme se v jednom z našich předešlých příspěvků zmínili o faktu, že Gruzie zaznamenala jako jedna z mála zemí v době ekonomické krize nárůst, hodláme se k tomuto tématu nyní vrátit.

   Jako zahájení naší analýzy si stanovujeme 2. polovinu 90. let.  Počátečním bodem nám poslouží  1. prosinec roku 1994, den kdy gruzínská vláda spustila ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) tzv. stabilizační program. Ten měl trvat dvanáct měsíců, během nichž mělo dojít k snížení inflace pod jedno procento, normalizaci vztahů Gruzie s jejími věřiteli apod. Svou trochou do mlýna znovu se rozjíždějící ekonomiky po sérii neúspěchů v 1. polovině 90. let přispěla i Světová banka. Hospodářská činnost byla v tomto období silně narušena v důsledku rozpadu SSSR a HDP výrazně klesl. K návratu zpět měla přispět právě pomoc MMF a Světové banky.

   Zemědělství se spolu s těžbou a strojírenstvím stalo hlavními odvětvími gruzínské ekonomiky. Inflace se snížila a HDP rostl. Hospodářské podpory se dostalo také výstavbě ropovodu BTC (Baku-Tbilisi-Ceyhan), což vedlo ke zvýšení pracovních příležitostí zejména  na venkově.

Od roku 2003 se tržby v zemi zvýšily téměř čtyřikrát. V roce 2006 zaznamenala Gruzie růst HDP téměř o 10%. V roce 2007 pak vzrostlo o 12%.

   Následující graf zobrazuje vývoj HDP v Gruzii za období 1995 – 2016, kde je načrtnut i předběžný odhad vývoje HDP do roku 2016. Z grafu lze vyčíst, že od roku 1995 se opravdu HDP vyšplhalo až 4-násobně a to z necelých 6,5 Bn US dolarů na 24 mld. US dolarů.

   Vlivem vysoké inflace a zvýšením obchodního deficitu se může ekonomika Gruzie potýkat s riskantní situací. Země potřebuje pracovat na zefektivnění těžby nerostných surovin, podpoře nových staveb a bankovním sektoru. Gruzie dováží značnou část svých energetických zdrojů. To se však má změnit výstavbou hydroelektráren, na které se chce podílet hlavně Česká republika. České firmy by měly provádět rekonstrukci a zlepšit stav hydroelektráren. Dále by se české firmy chtěly zapojit i do jiných oblastí obchodu, zejména by chtěly proniknout na trh s těžbou nerostných surovin a rozvojem dopravy. V Tbilisi hodlají české firmy zmodernizovat městskou hromadnou dopravu. Toto potvrdil i sám premiér Nečas při pondělní schůzce s gruzínským premiérem Nikou Gilaurim.

   Jelikož je vnitřní trh Gruzie slabý, je tedy závislý na vnějším trhu, respektive na zahraniční poptávce. Donedávna bylo hlavním odbytištěm gruzínských výrobků Rusko, ovšem po incidentu s dovozem vína a dalšího zboží do Ruska se hlavním odbytištěm stalo Turecko.

   Jelikož je polovina obyvatel postižena chudobou, dochází k migraci obyvatel mimo Gruzii, kde hledají lepší podmínky pro život. Pro určení zaměstnanosti je to rovněž problém, protože se přesně nedá odhadnout, kolik obyvatel je ekonomicky aktivních a kolik ne. Dochází k nelegální práci, nebo se spíše každý snaží pracovat na sebe.

   Pokud bychom měli zhodnotit tradiční hospodářské oblasti jako jsou průmysl, zemědělství, doprava a služby, tak celé hospodářství je poznamenané rozpadem sovětského svazu. Mnoho podniků zkrachovalo a došlo k úpadku. K rozvoji dochází v posledních letech v některých oblastech pomalu, v některých rychle. Například doprava, která je velice nutná pro kontakt západu a východu, se v posledních dvou letech rozvíjí. Dochází k modernizaci převážně hlavních tepen, rovněž příliv investorů přispívá k růstu ekonomiky a také zamezení korupce na hranicích umožňuje efektivnější tranzit do země a ven. Již zmíněné zemědělství se také podílí velkou měrou na růstu ekonomiky, nebo lépe na obživě obyvatel, neboť v tomto sektoru pracuje až 40% obyvatelstva. Pro obyvatele Gruzie znamená zemědělství zdroj obživy. Na jeho rozvoji by se měli všichni aktivně podílet, měli by mezi sebou komunikovat, ovšem vlivem předešlých let a hlavně historických událostí (kolektivizace v SSSR) k tomu stále nějak nedochází. Zapojením se do větších  subjektů by došlo ke zefektivnění zemědělství. Proto je spolupráce velice nutná.

   

   Další vývoj v oblasti ekonomiky bude záviset zejména na plnění programu Saakašviliho, který se v něm zavazuje na liberalizaci ekonomiky a dále na vztazích s okolními státy, hlavně tedy Ruskem a EU.

Zdroje :

Wellisz Stanislaw, Georgia : A Brief Survey Of Macroeconomic Problems and Policies, CASE-Center for Social and Economic Research, 1996

Papava Vladimer, Georgia’s Macroeconomic Situation Before and After the Rose Revolution, 2005

Economy watch, Georgia Economy (the Country of Georgia, Formerly in the Soviet Union/ CIS) (2011-11-30), dostupné z: http://www.economywatch.com/world_economy/georgia/

Parlamentní listy, Premiér Nečas: Gruzie láká české investory (2011-11-30), dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/215374.aspx

Ru.cz, Gruzie (2011-11-30), dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/info/104000000000/gruzie/zeme/

Člověk v tísni, Programy ekonomické podpory v Gruzii (2011-11-30), dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=287

Economy watt, Georgia Economic Statistics and Indicators (2011-11-30), dostupné z: http://www.economywatch.com/economic-statistics/country/Georgia/

MZV ČR, Gruzie – ekonomika, (2011-11-30), dostupné z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/gruzie/ekonomika/index.html

Jižní Osetie volí nového prezidenta

      V Jižní Osetii, separatistické oblasti Gruzie, proběhly 13. listopadu tohoto roku prezidentské volby. Stejně, jako tomu bylo v případě Abcházie, se jeden z kandidátů na prezidenta těší ruské podpory. Jde o ministra pro mimořádné situace Anatolije Bibilova, který je z pohledu ruských agentur jasným favoritem na vítězství. Jeho soupeřem je žena, bývalá ministryně školství, Alla Džiojevová. Ostatní kandidáti byli vyloučeni z kandidátní listiny. Byl t o především silný kandidát  Džambolat Tadajev, který byl  z listiny vyškrtnut na základě nesplnění délky pobytu v Jižní Osetii, která je stanovena na dobu deseti let. Následně byl ze země vyhoštěn. Dosavadní prezident, Eduard Kokojty, se na listinu kandiátů taktéž nezačlenil, jelikož podle ústavy může plnit funkci prezidenta pouze ve dvou po sobě jdoucí ch 5-ti letých období. V rozhovoru s ním padla otázka, zda je možné, aby funkci prezidenta vykonávala žena. Ten na to zareagoval okamžitou odpovědí: „To je vyloučeno.“ V závěru však dodal : ,, Nikdo zde neporušuje práva žen. V naší společnosti jsou ženy považovány jako dobré a jsou respektovány.“ [1]

        Podle odhadů mělo nedělní první kolo voleb dopadnout velmi dobře pro Bibilova, kde se předpovídalo, že získá až 48% podporu voličů. Pro soupeřku bylo předpovězeno jen 30%. Po sečtení všech hlasů došlo k nevídané situaci. Oba soupeři získali téměř stejný počet procent hlasů. Rozdíl byl neuvěřitelných 0,7% odevzdaných hlasů ve prospěch  Bibilova, který získal „pouhých“ 25,44% hlasů. Výsledek těžce nesla i jihoosetská vláda a současný prezident Kokojty a samozřejmě sám kandidát, který věřil v jistou výhru. Naproti tomu Džiojevová mohla slavit úspěch i přesto, že získala 25,37%. To znamená, že průběh dalších voleb může dopadnout obdobně, ale to se dozvíme až v příštím druhém kole voleb, které se budou konat 27. listopadu 2011. Volby proběhly v pořádku a podle počtu zúčastněných voličů byly volby prohlášeny za platné, jelikož se k urnám dostavilo 66% voličů, přičemž minimum čítá 50%. Současně s volbou prezidenta proběhlo referendum o jazyku, ve kterém byli voliči tázáni, zda chtějí, aby se ruština stala spolu s osetinštinou oficiálním jazykem. Pro „ano“ se vyjádřilo bez desetiny procenta 84% voličů.  

        Průběh voleb byl však kromě tradiční kritiky OBSE, NATO, EU a USA zasažen i jiným faktorem - počasím. Kdo chtěl volit, musel čelit sněhové vánici která během voleb zasáhla jižní část Kavkazu. Nakonec se však voleb zúčastnilo výše uvedených 66% voličů, čímž se staly regulérními pro Rusko, Venezuelu, Nauru a Nikaraguu.

        
Další průběh voleb se odehraje dne 27. listopadu 2011, my jej budeme pečlivě sledovat a včas vás o něm informujeme.

Zdroje:

[1] Civil.Ge, Kokoity: 'Woman President Ruled Out' [2011-11-23], dostupné z : <http://civil.ge/eng/article.php?id=24140>

 
 IHNED.cz, Svět-Rusko, K urnám závějemi, dostupné z : <http://zpravy.ihned.cz/svet-rusko/c1-53631850-k-urnam-zavejemi-lide-v-jizni-osetii-se-k-volbe-prezidenta-brodili-vysokym-snehem

Aktuálně.cz, Prezidentské volby v Jižní Osetii vyhrál favorit Kremlu [2011-11-23], dostupné z : <http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=721381>

Aktuálně.cz, Jižní Osetie volila. Vede muž, který má v zádech Kreml [2011-11-23], dostupné z : <http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=721464>

Civil.Ge, Breakaway S.Ossetia to Elect New Leader [2011-11-23], dostupné z : <http://civil.ge/eng/article.php?id=24134>

Civil.Ge, S.Ossetian CEC: Presidential Elections Valid [2011-11-23], dostupné z : <http://civil.ge/eng/article.php?id=24136>

Civil.Ge, S.Ossetia Election Goes into Runoff [2011-11-23], dostupné z : <http://civil.ge/eng/article.php?id=24137>

Civil.Ge, EU 'Does not Recognize' S.Ossetia Election [2011-11-23], dostupné z: <http://civil.ge/eng/article.php?id=24138>  

Gruzie: Vstup Ruska do WTO má zelenou

        Začátkem listopadu tohoto roku se sešli v Ženevě ve Švýcarsku vyjednavači za Gruzii, Tamar Kovziridze a Sergi Kapanadze, a Rusko Maxim Medvedkov za účelem podepsání dohody, která se týkala kontroly sporného území mezi Ruskem a Gruzii, respektive Jižní Osetie a Abcházie a monitoringu obchodu. Všechny tři strany se dohodly na společně diskutovaných schválených podmínkách ohledně způsobu kontroly zejména obchodu v oblastech Jižní Osetie a Abcházie, které představovaly kámen úrazu v tomto jednání. K podpisu dohody by mělo dojít 10. listopadu, kdy má zároveň dojít i k zasedání rady. 

        Dlouholetý problém tkvěl v tom, že Gruzie blokovala vstup Ruska do WTO tím, že nesouhlasila s odmítnutím Moskvy o vstupu do WTO jako „druhořadé země“. Moskva by souhlasila pouze za jí navržených podmínek. To ovšem Tbilisi odmítalo, nakonec ale ustoupilo a dalo tak Rusku zelenou. 

        Švýcarská strana nabídla řešení, tzv. „kompromisní návrh“, oběma státům v oblasti kontroly obchodu v „obchodních koridorech“. Měla by ho realizovat soukromá firma (neutrální, jak se shodly všechny strany), která by ovšem neměla pracovat uvnitř oblastí obchodních koridorů, ale na jejich hranicích tak, aby nedocházelo k problémům mezi ruskou a gruzínskou stranou. Pozorovatelé firmy by měli hlídat správný chod obchodu a to směrem z Ruska do Gruzie a zpět a obchod směrovaný přes separatistické oblasti Jižní Osetii a Abcházii. Dále by měla být najata soukromá švýcarská firma, která by se měla starat o kontrolu výměny elektronických dat, které souvisí i s obchodními daty. 

        Očekává se velký ekonomický rozvoj v Rusku. Ruská federace si totiž obhájila své zásadní otázky. Jsou jimi zejména veterinární a fytohygienické normy a také dotace v oblasti zemědělství. Dále členství Ruska ve WTO přinese pro něj samotné i dobré politické pozice ve světě a dále zvýší možnosti investování a přístup k novým technologiím. Pro Gruzii to znamená rovněž zlepšení jak obchodních tak i politických vztahů. Pokud se vše podaří, tak 15. prosince by mohlo Rusko ukončit proces integrace a do roku 2012 by se mohlo stát plnoprávným členem WTO. 

Odkazy:

GHN, News agency: Next week agreement on Russia’s WTO entry will be signed [2011-11-06], dostupné z: <http://eng.ghn.ge/news-4688.html>

Hlas Ruska: Rusko – WTO: cesta je volná [2011-11-06], dostupné z: <http://czech.ruvr.ru/2011/11/03/59822916.html>

The Georgian Times: Russia Says WTO Deal Reached with Georgia [2011-11-06], dostupné z: <http://www.geotimes.ge/index.php?m=home&newsid=26146>

Georgia Today: The Economist Conferences: Talking critically not promotionally [2011-11-06], dostupné z:

<http://www.georgiatoday.ge/>

Covil.ge: Georgian Negotiator: 'We Have WTO Deal with Russia' [2011-11-06], dostupné z:
<http://www.civil.ge/eng/article.php?id=24103>

Geopolitický vývoj na území Gruzie

Abcházská nezávislost

   Situace v Kavkazském regionu se už před rokem 1989 začala z několika důvodů dost komplikovat. Prvním problémem byla snaha osamostatnění se od nadvlády SSSR. Stalo se tak zanedlouho dne 14. listopadu roku 1990 když tehdejší vláda SSR Gruzie označila stav země za okupaci čímž podle ní došlo k porušení mírové smlouvy stanovené mezi Gruzií a SSSR. Jako jedna z mála republik se ihned po osamostatnění nestala členem SNS a se vstupem vyčkávala. Hospodářské důvody ji však v brzké době k tomuto kroku donutily a stala se tak jejím členem až do roku 2008, kdy z důvodu války v Jižní Osetii vystoupila.
   Druhým problémem byla Abcházie, která se rovněž snažila o osamostatnění. Jenže od Gruzie. Abcházové se cítili být plnohodnotným národem a žádali tak plnou suverenitu. Jejich vize spočívala především ve spolupráci s Ruskem, jako s přátelskou zemí, která by pomohla Abcházii v dalším rozvoji. Gruzie byla však přesvědčena, že míra samostatnosti je zcela dostatečná . V Abcházském parlamentu se proto dohodli na svrchovanosti se statusem svazové sovětské republiky, která byla vyhlášena 25.8.1990. Snaha vstoupit do federace vyvolala negativní reakci Gruzie, která skončila vstupem Abcházie do Konfederace národů Kavkazu. S tím nesouhlasil prezident Gamsachurdia. Jako opatření došlo ke kompromisu, že Abcházové budou mít v parlamentu většinový podíl na křeslech. Ve svobodných volbách v roce 1991 dostali překvapivě Abcházové 33 křesel a tím nadpoloviční většinu. Dne 23.7.1992 vyhlašují nezávislost. V Gruzii dochází k sesazení prezidenta Gamsachurdii.

    V den, kdy se Abcházie měla stát členem federace s Gruzií, došlo k překročení jejich hranic Gruzínskými vojsky. Vlády v Gruzii se později ujímá Eduard Ševarnadze. Na pomoc Abcházům přišli Arméni a hlavně Rusové, kteří využili této situace k nátlaku na Gruzii. S početnou převahou se nakonec podařilo Abcházům zvítězit. Poté, co Ševarnadze souhlasil se vstupem Gruzie do SNS roku 1993, byli Abcházové donuceni ze strany Ruska domluvit se na dalších postupech. Dle mírových podmínek došlo k tomu, že Rusové obsadili části území zejména svými mírovými silami SNS a pozorovateli a to v pásu mezi Gruzií a Abcházií. Roku 1994 Abcházové dostáli svého, schválili ústavu a tím se definovali jako suverénní právní stát a subjekt mezinárodního práva. Roku 2008 došlo k mezinárodnímu uznání ze strany Ruska, později Nikaraguy, Venezuely, Nauru, Vanuatu a Tuvalu.

Snaha o nezávislost Jižní Osetie

   Stejně jako Abcházové, tak i Osetové chtěli své území osamostatnit a být nezávislí na Gruzii. Postupovali podobným způsobem, jako jejich sousedé na západě. Docházelo ale k nepokojům mezi Osetinci a Gruzínci, které vyústily v občanskou válku. Ta byla ale silnějším vojskem Gruzie potlačena a došlo k uklidnění situace.
   Po roce 1992 se ale Osetové nevzdávali a snažili se dosáhnout svého. Bohužel se jim to až do roku 2008 nepodařilo.

Růžová revoluce

   Převrat v Gruzii v roce 2003 znamenal navázání dobrých vztahů s USA. Takové převraty se nevyhly ani Ukrajině nebo Kyrgyzstánu a byly nazývány „barevné“ revoluce. Barvu nesly podle barvy opozičního hnutí (Ukrajina – oranžová, Kyrgyzstán – žlutá, Gruzie – růžová). Gruzie byla z těchto zemí první, jejíž růžová revoluce nahradila prezidenta Ševarnadzeho právě proamerickým Saakašvilim. Vláda USA totiž s oblibou finančně podporovala činnost takových politiků prostřednictvím nevládních organizací, kde finance přicházejí buď od vlády, ve většině případů však miliony dolarů poskytovali bohatí sponzoři (nejznámějším z nich byl miliardář George Soros). Jedním z hlavních úmyslů USA pak bylo, aby se takto podporované země zařadily mezi spojence, čímž by oslabily vliv Moskvy na úkor Washingtonu. Nutno podotknout, že jinak rozdílné strany demokratů a republikánů se na tomto záměru shodly.

Saakašvili, který byl zvolen prezidentem, se orientuje prozápadovsky, tedy snaží se navazovat kontakty s USA, EU a dalšími světovými organizacemi, které by Gruzii povzneslo trochu výše. Jeho zvolení bylo provázeno řadou spekulací, například tím, že hlasování bylo falšováno.

                                                                                    Poslední velká válka

  Vyhrocení situace v roce 2008 vedlo k řadě pochybností o tom, kdo za tuto situaci v Kavkazském regionu může. Někteří jsou přesvědčeni, že za válku v Jižní Osetii může Gruzie, někdo je proti a říká, že za to může Rusko. Ovšem názory se různí a tak nezbývá, než se jen hádat a spekulovat. Jisté je to, že útok začala gruzínská vojska. Bohužel následky, které z tohoto konfliktu vzešly, by si měla nést zejména Ruská federace.
   Začátkem srpna roku 2008 překročila gruzínská vojska hranice Jižní Osetie za účelem obsazení města Cchinvali. Došlo k tomu během Olympijských her v Pekingu. Gruzie svůj čin vysvětlovala tím, že se snaží dosáhnout trvalého míru v zemi, jež jí náleží. Ovšem rychlou reakcí se Rusko dostalo na území Jižní Osetie. Obě strany vedly krvavé boje, které byly doprovázeny tanky, dělostřelbou a mnoha zraněnými. Západ vyzýval k ukončení bojů. Prezident Saakašvili chtěl vyjednávat, ovšem Rusko, které nemělo zájem přestat, přišlo s argumentem, že chrání občany s rusými pasy, kteří se tak mohli dovolávat ochrany ze strany Ruska. I přes několikerá vyjednávání se nic nedělo. Rusko nasadilo rychlý postup do vnitrozemí Gruzie, čímž překročilo oblast původního konfliktu. Prezident Saakašvili přirovnal tuto invazi té, co v Československu přišla v roce 1968 v čele s Rudou armádou. Parlament se dohodl na vystoupení Gruzie ze SNS a to kvůli ruské agresi. Reakce Ruska na výzvy desítek států, aby přestalo s postupem vojsk, byla negativní. Ruská armáda pak postoupila několik kilometrů za město Gori ležící zhruba 70 km severozápadně od Tbilisi. Po vyhlášení nezávislosti Jižní Osetie dne 26.srpna 2008 se ruská vojska stáhla z celého území Gruzie. Rusko, spolu s  dalšími státy uznaly Jižní Osetii jako samostatný stát.

   Po ukončení bojů se sčítaly škody, jak materiální, tak na životech. Tahle válka byla velká, ale ne větší, než v Abcházii. Reakce na ni vedly státy EU včetně České republiky, která ve své zprávě uváděla, že viníkem je sice Gruzie, ale Rusko přesáhlo své kompetence a zakročilo dál, než mělo. Dále poskytovalo zbraně a pomoc Gruzii. Americká ministryně zahraničí Clintnová podpořila územní celistvost Gruzie, ovšem s dodatkem, aby Tbilisi nedalo záminku k možným útokům ze strany RF. Rusko má své stálé základny v severogruzínských odštěpeneckých regionech Jižní Osetiie a Abcházii.

Zdroje :

Britské listy : "Barevné" revouce s dolarovým pozadím [2005-04-26], Dostupné z :
http://blisty.cz/art/23092.html

Novinky.cz : Průběh voleb v Gruzii je neregulérní  [2003-11-02], Dostupné z :

http://www.novinky.cz/zahranicni/18767-prubeh-voleb-v-gruzii-je-neregulerni.html

The Georgian Times on te Web, Dostupné z :

http://www.geotimes.ge/index.php?m=home&ncat=16

Česká televize :

• Gruzie vyhlásila mobilizaci, ruská armáda se zapojila do bojů v Jižní Osetii [2008-08-08], Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/24719-gruzie-vyhlasila-mobilizaci-ruska-armada-se-zapojila-do-boju-v-jizni-osetii/

• Gruzie vyhlásí stanné právo, konflikt s Ruskem přerůstá v otevřenou válku [2008-08-08], Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/24828-gruzie-vyhlasi-stanne-pravo-konflikt-s-ruskem-prerusta-v-otevrenou-valku/

• Gruzie se připravuje na velkou demonstraci [2009-04-09], Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/51215-gruzie-se-pripravuje-na-velkou-demonstraci/

• Rusko obsadilo Gori a odmítá návrh Gruzie na uzavření příměří [2008-08-11],                      Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/24988-rusko-obsadilo-gori-a-odmita-navrh-gruzie-na-uzavreni-primeri/

• EU sankce na Rusko zatím neuvalí, Gruzie s ním přerušial diplomatické styky [2008-08-29], Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/26879-eu-sankce-na-rusko-zatim-neuvali-gruzie-s-nim-prerusila-diplomaticke-styky/

• Clintonová podpořila územní celistvost Gruzie [2010-07-05], Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/95025-clintonova-podporila-uzemni-celistvost-gruzie/

The Economist : War erupts in Georgia [2008-08-08], Dostupné z:

http://www.economist.com/node/11909324

GlobalSecurity.org : Georgia 2008 Path to War, Dostupné z:

http://www.globalsecurity.org/military/world/war/georgia-2008-1.htm

Цуциев A., Атлас этнополитической истории Кавказа (1774-2004), Европа 2006
Dostupné z:

Артур Цуциев, Атлас этнополитической истории Кавказа 
(Program ke spuštění zde: http://www.stahuj.centrum.cz/utility_a_ostatni/ostatni/windjview/)

Baar V., Národy na prahu 21.století, Tilia 2002
Dostupné z:

Vladimír Baar, Národy na prahu 21. století, 2001